oheň a noc

Píseň touhy krví psána,
v srdci noci mocně plála,
probuzena po setmění,
klidný oddech spáčův mění,
na ohnivé výhně sluj.
Na jejích křídlech ke mě pluj,
Něho, vraždou požehnaná.
Dřív, než vzplanou ohně rána
vyslyš tuhle moji píseň
a uhas mou strašnou žízeň.

Když napiju se z číše jedu,
snad na Tebe zapomenu.