Nuže včera jsem se byl v rámci studentské praxe podívat k soudu. Máme totiž odevzdat "reference" (rozuměj: zápisky) z "hlavního líčení". Doposavad jsem při návštěvách našeho krásného Justičního paláce moc štěstí neměl. Buďto jsem se nachomýtl k jinému typu líčení (třeba k předběžnému projednávání obžaloby), nebo věc stála za prd. Tedy nic ve zlém, nechci být nařčen z toho, že si nevážím naší justice, nebo že jsem senzacechtivá krysa, ale když se jedná o nějaký zákaz řízení, soudce i státní zástupce to mají celé jak se říká "v piči" a vy ani nestíháte zapisovat paragrafy, protože to ze sebe všechno sypou jako z kulometu, jen aby to měli hodně rychle za sebou a mohli jít konečně na oběd, nestojí to zkrátka za ten ztracený čas.
To včera to bylo o dost zajímavější. Šlo totiž o DROGY. A to mně, po pravdě řečeno, docela zaujalo. Ne že bych byl nějaký úleťák typu JXD, co propaguje kdeco, nebo že bych byl nějaký konzervativní ňouma, co chce všem fetošům zatnout tipec. Jde prostě o čistě "profesionální" zájem. Býval jsem konec konců svého času taky dost "všech feťáků velitel" (teda co se týká psychedelik), takže můj zájem o tuhle oblast je spíše sentimentálního rázu.
Ale k věci. Na lavici obžalovaný usedl jistý Jan S., toho času bez práce. Jednalo se už o jednou odročené líčení, takže o výslech obžalovaného (nyní už odsouzeného) jsem přišel. Nicméně z průběhu jednání jsem vyrozuměl dost na to, abych si domyslel, co se stalo.
Zkrátka: pan Jan S. je známá firma. Už několikrát seděl za vaření pika, naposled mu před pár lety rozebrali varnu v Želešicích a šel si za to sednout na tři járy do Kuřima. Piko zřetelně smaží intenzivně a podle mého laického odhadu už alespoň deset let. Kořeň je dost rozloženej, vysmaženej tak, že nemůže ani pořádně artikulovat, vzhled tak na padesát, biologický věk mu tipuju kolem třiceti. Prostě klasická smažka, která je dost chytrá a zkušená na to, aby si dokázala sestrojit vlastní funkční laborku. Z kaměňa ho pustili minulý léto. Co je s podivem, že už v lednu mu filcky napíchly telefon a pak ho půl roku odposlouchávali. Na základě odposlechů k němu pak vlítli (tedy do kéru, kde bydlel se svou družkou a jejím dítětem a do jeho vlastního bejváku na Údolní) a zadrželi u něho necelý gram pika (čistého peří, žádný řezaný sračky), nějaký pixle téčka, nejrůznější chemikálie a části apecu na vaření. Vzhledem k tomu, že byl zrovna doma, rovnou mu dali klepeta a vzali ho sebou.
U soudu jsem byl přítomen výslechu tří svědků - dvou dam a jednoho gentlemana, kteří s obžalovaným mluvili telefonicky a dávali si s ním tajemné srazy. Je pravda, že všichni to vzali statečně a stáli si na svém, že "jahody z úplně jinýho pole", "voda v plechovkách", "to" či "věci" znamenaly zcela nevinné záležitosti jako košík jahod na marmeládu, ledový čaj, plínky nebo vyprané prádlo. V první fázi jsem si říkal, že s Janem S. je ámen a že všichni vypečení svědkové můžou co nevidět čekat obsílku pro křivé svědectví. Všichni od podíváni lhali, jak když tiskne. Že měl ale Jan S. šikovného právníka (nejspíš se na to nevykašlal, i když musel být ex offo - kde by smažka v rozkladu vzala na právníka, i když kdo ví...), měli to ohromně secvičené a soudce ani jednoho nenachytal. Sice storky viditelně vybájené, ale rozporů málo a v podstatných věcech si neprotiřečili:
"Pan Jan S. je hodný člověk a prima chlap. Myslela jsem, že už seká latinu. Pučoval mi love, když jsem byla v krizi a já zas jemu, když potřeboval. Vozil mi jahody. Pral pro nás prádlo. O drogách jsme se spolu nikdá nebavili. Já smažím jen občas/trošku/příležitostně/naposled v létě na oslavě. Kde beru matroš? No přece od Jugošů ve Slovanu..."
Jak říkám, celé to bylo úplně ohromné až na ten závěr. Musím se přiznat, že po řeči státního zástupce se mi navalilo. Tenhle mladej, sotva osmadvacetiletej mamrd, co mu teklo mlíko po bradě předvedl neuvěřitelnou ukázku toho, co angličtina označuje jako "self-righteousness". Pan státní zástupce si zřetelně vozí prdel v bavoráku a o realitě ulice toho ví asi tolik, jako náš pan prezident o dopadech globálního oteplování. Ovšem svůj džob nezvládl asi tak dokonale, jak si myslel, protože jeho koncepci mu obhájce totálně smetl ze stolu, když poukázal na díry v dokazování z jeho strany a zvlášť na to, že pokud Jana S. sebrali z hodiny na hodinu, nemohl mít čas zametat důkazy. Takže i když u něj našli chemikálie, misky a jiný věci, neměl toho u sebe dost na to, aby z toho poskládal celou aparaturu.
A výsledek? Soudce to vyřešil vskutku Šalamounsky, když Janu S. napařil tři járy natvrdo. A víte za co? Tipněte si. Ne - ne za to, že evidentně prodával smaho (protože z těch odposlechů by to fakt poznalo i malý děcko). Ne - ani ne za to, že vařil. Ale za to, že prý směňoval části apecu a chemikálie za smah! Hustý ne? Prý napomáhal zločinu. No a na závěr pikanterie - necelý gram pika je podle judikatury množství větší, než malé. Ha!
No lidi, já myslel, že se poseru. Typ sice prodával, ale podle toho, co vyšlo najevo u soudu (teda když odposlechy vyhodnotíme podle toho, o co skutečně šlo), to nebyly zrovna kila. Řádově mohlo jít o pár gramů měsíčně pro pár starejch přátel. Kdo z nás nezná na každým prstě deset dýlošů gandžy, co to takhle dělá, he? Přiznejte se. No a teď si představte, že to není skéro, ale že jste závisláci na smahu, každá kačka je pro vás dobrá, jste na dně, rozložený, berete minimálně gram denně, možná i víc a je vám jasný, že nemáte moc šancí. Prostě to POTŘEBUJETE! Protože když si to nedáte, tak vo sobě nevíte. A tak hrozně vás to BOLÍ! A nemyslíte na nic jinýho. A pak řekněte ne, když se vám vyskytne tahle vyhlídka:
"Okej, vemu si tady od Peciho pět dobrejch gé, vím jak na to, tak to říznu na deset a mám na tejden vystaráno. Páč jinak budu muset jít krást autorádia a do toho se mi nechce. Nechcu do kameňa, to mám za sebou. Tohle je přece ready - tihle lidi, co jim prodám, sou spolehlivý. Nejsou to kokoti, co by vykládali pičoviny do telefonu a znám se s nima už přes deset let z dob, kdy jsem byl ještě mladej a věci byly v pohodě. Všici jsme přece dospělí, ne? Dyk je nám už každýmu aspoň pětatřicet, kurva. A kde vemu na těch pět? Sakra, dyk sem si u Janči na půdě skoval před lety než mě zašili červenej fosfor. No tak to vyměním, ne? To Peci veme - stejnak by si to musel někde koupit. Dyk jinak budu muset jít krást autorádia, nebo vybílit trafiku, nebo budu muset vzít tu fušku, co mi furt cpe Kamil, ale do toho se mi nechce. Já ještě nikdy nikoho nezabil, víte...?"
No prostě BEZVA! Měl jsem skvělej pocit, že sparavedlnosti bylo učiněno za dost a s hřejivým pocitem, že jeden z těch zlých hochů je z našich ulic pryč jsem odkvačil k domovu. Tři roky v kameňu. Nic na práci. Jediná zábava je smaho, co dovnitř pašujou bachaři. Taková terapie jistě Jana S. změní v úplně nového člověka. Páni, ještě že tu justici máme. Aha, tak takhle se řeší problémy!
