Saturday 19 September 2009

protože noc není stvořena pro milence


Pulzující zloba se mi vkrádá pod víčka, když si uvědomím, jak jsem spoutaný vším, po čem toužím. Propadl jsem vlastním snům a zrůdně snadno jsem se zaprodal vlastnímu životu.

Proklínám den, kdy jsem se narodil. Proklínám den, kdy jsem Tě spatřil. Proklínám Tě! Proklínám!

Už chci jen spát. Nechci s Tebou mluvit. Nechci Tě vidět, ani slyšet. Už chci jen spát. Zapomenout na okamžik, kdy jsem vířil vstříc odlesku Tvé záře. Proboha! Chci už jen spát!

Vytrhni mi duši z těla. Probodni mou hruď a plivni mi do tváře. Svaž můj jazyk a mé oči nech vyschnout v písku času. Mé vnitřnosti dej krkavcům a mou krev nech smísit s prachem.

Nech mě už spát. Ach, prosím... Nech mě už spát.

No comments: