Prosba na kolenou zašeptaná:
šílenství v srdci a jed v ústech.
Rty svírám strachem,
když natahuji ruku,
abych se dotkl Tvého života.
Ten jed mi stéká do hrdla.
Zalykám se jeho hnusnou chutí
a na patře laskám hořkost strychninu.
Přitom chci jen cítit Tvůj dech tepat ve své hrudi.
Z vlastních očí chci prolévat Tvé slzy
a v okamžiku prozření pak promítnout
svou duši na Tvou dlaň...
Ty ale znechucena odcházíš a já...?
Já, otráven vlastní nemotornou něhou,
v koutě jak pes umírám.
Monday, 29 March 2010
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment