Jsem jak vyčerpaný sen nebo promeškaná zima,
když v prstech mrtvých dívek hledám jemnocit.
Plynu časem od chvíle k okamžiku
a někdy bolím a někdy se zas raduji...
ale většinu času jsem jednoduše mrtvý.
A pak pomalu mízím a splývám s okolím
a s kapkami deště se vytrácím jakoby po větru.
No comments:
Post a Comment