Zem je syrová a zebe do nohou.
Ty proplouváš šerem:
nohama drtíš stébla trávy
a na tvých chodidlech
ulpívají kapky rosy
co zvoní a slábnou,
jak cinkot sklenic,
jak mladá láska,
jak pustota zvonic
jak tichý pláč...
Jsi píseň - jsi plná not
a přitom Tvé paže
vztažené k měsíci
neprosí o objetí.
No comments:
Post a Comment