Sivý soumrak ztichlý stínem smrti;
do deštivého dne Bůh svou sílu dal.
Mokrá mlha padá do kapradí
a v srdci živí žalu žár.
Mladé oči, osud v chmurném hávu
krůpěje krve, co s krutou krásou skrápí zem,
čepele vody sečou rudou trávu
a z šatů noci odkrojily šarlatový lem.
Tehdy v dešti, za večera,
nevinného vrazi nožem ubodali
a ty mladé oči dali vranám vyklovat.
Jeho duši pak co běsní vlci roztrhali,
marně sytíce svůj nenasytný hlad.
No comments:
Post a Comment