Entelecheia

V té tváři září světlo svic,
měkký odraz bílých voskovic.
Má popelavá líčka líbá
dívky obraz, který neumírá.

To snad Smrt je sama, panna bledá,
co milého svého stále hledá.
Ta krutá kráska spát mi nedá,
ach srdci mému stokrát běda!

Pro Tvou lásku, panno sedmibolná,
když obejmout mě budeš svolná,
dám své tělo červům v plen.

Jinošský splním slastný sen
býti navždy Tebou políben,
polibkem Tvým ukojen...