Jsem prach a v prach se obrátím.
Promlouvám k větru, k dešti,
ke kapkám oblohy i k hlíně zemské,
ale práh Tvého domu nepřekročím.
Prosil jsem Tě, přemlouval i podváděl,
ale tys oslyšel má slova.
K mým nářkům hluchý,
plášť potřísněný krví,
dál kráčíš obrovský, neznámý, neproniknutelný.
A já? Já stojím opodál.
Friday, 20 March 2009
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment